Přesun na obsah
  • English
  • Deutsch

Louky a křoviny Horního Vsacka

Zabránit mizení druhů rostlin a živočichů, které jsou vázány na tradiční obhospodařování krajiny na Valašsku měl za cíl projekt Louky a křoviny Horního Vsacka. Projekt navazoval na výsledky výzkumu biodiverzity karpatských luk, který probíhal v letech 2006 – 2007 v rámci projektu UNDP – GEF „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“.

Cíl projektu

Zlepšit stav cenných lučních a křovinných ekosystémů s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů a zároveň zvýšit povědomí o přírodním dědictví mezi hospodáři.

Území projektu

Řízená péče o vybrané lokality probíhala v katastrálním území obcí Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka a Velké Karlovice.

Období realizace

srpen 2008 – prosinec 2010

Aktivity

V průběhu projektu byl prováděn výřez náletových dřevin, fázové kosení a úklid stařiny. Rozpadající se keřová společenstva byla postupně zmlazena, čímž došlo k jejich obnově. Zásahy byly realizovány mimo hnízdní období ptáků. Veškeré aktivity byly realizovány dle doporučení odborníků z oboru entomologie, ornitologie a botaniky a konzultovány s majiteli jednotlivých pozemků. Projekt byl zaměřen především na druhy modrásek černoskvrnný, hořeček žlutavý, ťuhýk obecný a pěnice vlašská.

Modrásek černoskvrnný patří dnes již k vymírajícím druhům našich živočichů. Tento motýl  žije na extenzivních smíšených ovčích a kozích pastvinách. Dříve byl rozšířen po celé naší republice, dnes však již přežívá pouze několik málo populací, z nichž nejpočetnější jsou právě na Vsetínsku. Vyhledává pastviny s výskytem mateřídoušky, která je žírnou rostlinou pro jeho housenky, další podmínkou úspěšného vývoje tohoto zajímavého motýla je přítomnost mravenišť, neboť housenky požírají larvy mravenců.

Hořeček žlutavý je v současnosti na pokraji vyhynutí, jedna z posledních lokalit jeho výskytu se nachází právě u obce Huslenky. Tato dvouletá, 3-40 centimetrů vysoká rostlina roste na mezích a krátkostébelných trávnících, které díky upouštění od tradičního hospodaření mizí z naší krajiny.

Ťuhýk obecný je tažný pták obývající křovinaté biotopy v kulturní zemědělské krajině. Své hnízdo si s oblibou staví v trnitých keřích jako je trnka, růže nebo hloh. Ťuhýk je aktivním lovcem, mezi jeho potravu patří nejrůznější hmyz, dokáže však ulovit i menší žáby nebo drobné savce. Díky scelování pozemků došlo k velkému úbytku křovin a tím i toho ptačího druhu.

Pěnice vlašská vyhledává stejně jako ťuhýk husté křoviny a otevřeném terénu v nichž hnízdí. Z východní Afriky k nám přilétá koncem dubna až začátkem května, živí se hmyzem a příležitostně také různými bobulemi. V současné době není zájem ze strany hospodářů pečovat o křoviny jakýmkoliv způsobem, dochází k jejich úplné likvidaci, či jsou ponechány bez péče, začínají se rozpadat a přestávají vyhovovat jako hnízdiště pro oba zmiňované vzácné ptáky.

Všechny vyjmenované druhy jsou tedy ohroženy upouštěním od tradičního obhospodařování krajiny na Valašsku či zalesňováním neobhospodařovaných lučních stanovišť.

  • V první fázi od září do listopadu roku 2008 proběhla údržba 3 hektarů modráskových lokalit a 3,5 hektarů lokalit s výskytem ťuhýka obecného a pěnice vlašské.
  • Druhá fáze projektu probíhala od března do června roku 2009. Management byl realizován na 6,9 hektarech z čehož bylo 2,3 hektarů křovin, 3,2 hektarů bývalých pastvin a luk s výskytem modráska černoskvrnného a 1,4 hektarů lokalit s výskytem hořečku žlutavého.
  • Během třetí fáze projektu (od září do listopadu 2009) provedli naši pracovníci údržbu zahrnující kosení a úklid biomasy a výřezy přestárlých a nežádoucích dřevin na 8,9 hektarech.
  • Čtvrtá fáze projektu probíhala od března do června 2010. Management byl realizován na 5,3 ha neudržovaných lokalit.
  • Koncem října skončila poslední fáze údržby lokalit s výskytem vzácných druhů. V letech 2008 – 2010 byly managementové práce (kosení a úklid stařiny, výřezy výmladků náletových dřevin, zmlazení přestárlých keřů) realizovány na 34,1 ha.

Fotogalerie

Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (1 038 870 Kč), Státním fondem životního prostředí v rámci Operačního programu Životní prostředí a Nadací partnerství (v rámci programu Strom života, jehož generálním partnerem je Skanska).

Více o projektu

  • Tisková zpráva o projektu ke stažení ZDE

Výstupy ke stažení